Pokřtěný je ponořen do tajemství a skutečnosti Ježíšova utrpení, smrti a zmrtvýchvstání. Křest se také nazývá koupelí znovuzrození a obnovení Duchem Svatým a osvícení, protože pokřtěný se stává synem světla. Křest se uděluje politím vodou a slovy "křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého." Malé děti je vhodné křtít krátce po narození. Rodiče se domluví s duchovním správcem, který je poučí a domluví s nimi termín slavnosti křtu 3 měsíce před křtem. Dospělí lidé mohou přijmout tuto svátost po důkladné osobní přípravě (samostatné či společné). Církev uděluje křest dospělým nejraději o Velikonocích, na Bílou sobotu. Minimální doba přípravy je 6 měsíců. Kmotr či kmotři musí být pokřtěni.

Stvrzuje a posiluje křestní milost. Je vhodnou příležitostí, kdy se pokřtěný může rozhodnout pro Krista, jako osobního Spasitele, sám za sebe. Přijetí biřmování . křesťanské dospělosti předchází příprava. Minimální věk pro přijetí této svátosti je 14 let, horní hranice není stanovena, ale každý, kdo žije v Církvi a Církví, má tuto svátost přijmout. Kmotr biřmovaného musí být pokřtěn a biřmován. Biřmování bývá vždy po 3 letech, kdy do našeho společenství zveme biskupa.

Jinak se také nazývá Tělem a Krví Ježíše Krista, Nejsvětější Svátostí Oltářní nebo sv. přijímáním. Je to oběť těla a krve Ježíše Krista, kterou on zachoval své Církvi, dokud nepřijde, jako památku na svou smrt a Zmrtvýchvstání. Je znamením jednoty, poutem lásky a velikonoční hostinou, protože v Eucharistii je Kristus reálně a skutečně přítomen se svým Tělem, Krví, duší, božstvím i lidstvím. Účast na přijetí Eucharistie vyžaduje stav milosti, proto je nevyhnutelně třeba, aby přijímající byl pokřtěný, alespoň jednou za rok se vyzpovídal a žil v církevně platném (svátostném) svazku manželství. Rozvedení z církevního sňatku nebo lidé ve "volném" svazku (přítel, přítelkyně) nemohou být připuštěni k přijetí Eucharistie. Pokud to zdravotní stav dovoluje, zachovává věřící před přijetím Eucharistie 1 hodinu tzv. eucharistický půst. Nejí a nepije alkohol.

Dříve nazývaná zpovědí. Odpouští hříchy, vrací křestní milost a nevinnost. Kristova výzva k pokání a obrácení neustále zaznívá v životě pokřtěných. Obrácení a pokání je trvalý úkol pro celou Církev, která je svatá, ale zahrnuje v sobě hříšníky. Svátost pokání tvoří zpytování svědomí, lítost, vyznání vin, rozhřešení a vykonání stanoveného pokání. Katolický křesťan je ve svědomí zavázán, aby tuto svátost přijal alespoň 1x za rok, a to nejlépe v době Velikonoc. Svátost pokání slavíme před bohoslužbami nebo po domluvě s knězem v jiné době.

V listu sv. Jakuba čteme: "je někdo z vás nemocný? Ať si zavolá představené církevní otce a ti ať se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně." (Jak 5,14 - 15).

Tuto svátost přijímá, kdo se pro nemoc nebo stáří dostává do nebezpečí smrti. Ulevuje v utrpení, vlévá naději a posilu, posvěcuje moment umírání a smrti - odchodu na věčnost. Při této svátosti maže kněz nemocného na čele a na rukou olejem a říká: "Skrze toto svaté pomazání ať Ti Pán, pro své milosrdenství, pomůže milostí Ducha Svatého. Ať Tě vysvobodí z hříchů, ať Tě zachrání a posilní." Amen. Svátost pomazání nemocných uděluje na požádání nemocného nebo jeho rodiny, jak v nemocnici nebo v domovech pro seniory, tak i doma. Jednou za rok se tato svátost uděluje hromadně v kostele (senioři a vážně nemocní). Postarejme se, aby tato posila našim blízkým nescházela!

Za asistence kněze nebo jáhna si tuto svátost udělují sami snoubenci. Jde o svobodné a dobrovolné rozhodnutí přijmout se a odevzdat se jeden druhému až do smrti. Manželství je cesta do Božího království. Sleduje dva cíle - předávání a prohlubování lásky, otevřenost vzniku nového života. I tato svátost vyžaduje poučení, proto je nutné, aby se snoubenci přihlásili alespoň 7 měsíců před zamýšleným dnem svatby. Pro platný a svátostný sňatek je třeba, aby alespoň jeden ze snoubenců byl pokřtěn v katolické Církvi. Obrazem a zdrojem svátosti manželství je láska a věrnost Ježíše Krista k Jeho snoubence, Církvi.

Církev má tři stupně svátostného, tedy služebního kněžství: biskup, kněz, jáhen. Všechny tyto tři stupně slouží k hlásání evangelia, posvěcení věřících a budování božího království mezi lidmi: "Jděte, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého." (Mt 28, 19 - 20)