Slova svatého evangelia podle Jana.

   Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle.
   A toto je Janovo svědectví, když k němu židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: „Kdo jsi?“ Vyznal to a nezapřel. Vyznal: „Já nejsem Mesiáš.“
Zeptali se ho: „Co tedy jsi? Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“
   „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“
   Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kdo nás poslali. Co říkáš sám o sobě?“
   Řekl: „Já jsem hlas volajícího na poušti: »Vyrovnejte cestu Pánu,« jak řekl prorok Izaiáš.“
   Někteří z poslů byli farizeové. Ti se ho zeptali: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš, ani Eliáš, ani ten Prorok?“
   Jan jim řekl: „Já křtím vodou. Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte; ten, který má přijít po mně; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánku.“
   To se stalo v Betánii na druhé straně Jordánu, kde Jan křtil.